3v1: Interna, oční a ORL
V letošním prvním článku bych ráda shrnula trojboj, který jsem v posledních týdnech sváděla. A stále není vyhráno, čeká mě totiž ještě poslední královská disciplína, a to psychiatrie, ačkoli teprve před dvěma dny začalo oficiální zkouškové období. Vzhledem k organizaci výuky jsme ale všichni s vděkem využívali nabízených předtermínů jak jen to šlo, abychom všechny čtyři zkoušky co nejlépe a nejvýhodněji poskládali.
První závod byl ze všech nejobávanější - interna. Na rozjezd trochu velké sousto, i když možnost využít prosincových předtermínů nyní beru jako velkou výhodu. Míst bylo dostatek a myslím, že jich dokonce i několik přebývalo ve dnech těsně před Vánoci, o které vždy bývá největší zájem. To se bohužel nedá říct o termínech v řádném zkouškovém období, o něž se vedl obrovský boj a sposta kolegů tak ztratila i dva týdny z původní plánované přípravy. Pokud tedy budete patřit do první a druhé skupiny, které tu možnost mají, doporučuji, i s ohledem na kolegy, přihlásit se na předtermíny před Vánoci.
Učení je opravdu požehnaně, čeká vás 300 otázek rozdělených do 100 tripletů. Začala jsem se učit někdy od poloviny října, ale spíš se jednalo o pomalý rozjezd. Vzhledem k tomu, že jsme se na zkoušku chystali v průběhu školy, tedy po odpoledních či po večerech, nešlo to tak rychle, jak by si člověk přál. K učení jsem se dostala vždycky tak okolo třetí nebo čtvrté a ne vždy máte odpoledne zcela volné. Člověk ani nenadál, další týden uplynul jako voda a můj "časooptimismus", co všechno stihnu, utrpěl velkou srážku s realitou mého skutečného želvího tempa. Učila jsem se z vypracovaných otázek, které mi nepřipadají špatné, jedná se o výpisek z doporučované učebnice od profesora Bureše. Nové dvojdílné vydání této učebnice si můžete vypůjčit v knihovně ze studijního fondu, pokud knihy zbydou po šesťácích, kteří mají přednost. Doporučuji proto neváhat a hned první týden se zajít zeptat. Dalším zdrojem byla Interna od Čéšky, která mi opravdu vyhovovala, dobře se četla, byla přehledná. Každá kapitola začíná stručným souhrnem, ze kterého vyčtete to nejpodstatnější. Bohužel tam nejsou obsaženy všechny požadované otázky, nebo třeba ne v dostatečném rozsahu, ale jinak je to podle mého výborná učebnice. Už podle předmluvy (kterou sice normálně nikdy nečtu) se mi zdála ještě sympatičtější.
Dohromady jsem se při běžné výuce učila asi dva měsíce. Popravdě mi připadá, že žádný čas nebude dostatečný, protože člověk zapomene, co bylo před třemi týdny, zatímco si do hlavy pracně nasouká něco nového. Mrzelo mě, že nám v tomto semestru zbylo jen pět dní praktických cvičení. Myslím, že by se měla hodinová dotace buď zvýšit nebo část přesunout ze třetího nebo čtvrtého ročníku a zaměnit třeba s jiným předmětem z páťáku, protože v průběhu učení by se hodila možnost se zeptat, podívat se a spojit si jednotlivá témata s reálnými pacienty a mít vše tak v čerstvé paměti.
Zkouška je podle mě většinou zkoušejících vnímaná jako taková "předzkouška" před státnicemi, která by měla pomoci vyjasnit nesrovnalosti a donutit nás se na to alespoň jednou podívat. Možná proto, aby nás ten rozsah potom nepřekvapil. Hodnotilo se mírně a myslím, že pro většinu z nás byl průběh zkoušky spíš příjemným překvapením.
Pojďme se teď mrknout na oční, o němž se říká, že pro přípravu na zkoušku stačí i tři dny. Mně to tak snadné nepřipadalo a neučilo se to úplně lehce, protože v každé otázce si bylo nutné zapamatovat spoustu pojmů a taky se jednotlivá onemocnění podobala a příznaky i nálezy se celkem pletly. Myslím, že tak týden je na přípravu reálný. Při přihlašování na termíny uvidíte i jméno zkoušejícího pro daný den. Pokud si budete moci vybírat, doporučuji dr. Nekolovou nebo dr. Velikou. Učila jsem se z vypracovaných otázek a z učebnice Oftalmologie od Heissigerové, kterou můžu s jistotou doporučit. Je plná fotografií, takže si všechny popisované nálezy potom dovedete líp představit. Také je přehlednně členěná a psaná částečně v bodech, což mi vyhovovalo. Učení sice není tak záživné, ale samotná zkouška už probíhá v poklidu a nevyhazuje se.
A na závěr ještě pár slov o ORL. Příprava na zkoušku mi zabrala asi 13 dní během běžného rozvrhu, v průběhu zkouškového bude stačit i méně. Neučí se to vůbec špatně, oproti některým jiným předmětům se mi zdálo, že to do sebe všechno zapadá a není nutné se jen našprtat, ale spíš získat praktický přehled. Učila jsem se z vypracovaných otázek od zubařů a hlavně z Příruček pro praxi. Většinu z nich vytvořili lékaři z FNHK včetně pana přednosty, jehož přednášky si doporučuji poslechnout protože opakovaně zmiňuje to, co si poté přeje slyšet u zkoušky. Způsob ústní zkoušky na ORL se mi zdá poněkud nešťastný. Losují se tři otázky - jedna z okruhu nos a vedlejší nosní dutiny, druhá z ucha a třetí z krku. Zkouší se ve čtveřicích, všichni studenti postupně přednesou jednu otázku, a poté to pokračuje zase znovu dokola, dokud poslední nedopoví třetí otázku v pořadí. To znamená, že si přípravu musíte stihnout napsat mezitím, co hovoří ostatní a nemáte jako obvykle čas na všechny otázky na potítku.
Děkuji, že jste dnešní shrnutí dočetli až sem a těším se příště!
J.
J.
Komentáře
Okomentovat