Farmakologie a jiné záludnosti
Čas letí jako bláznivý a za námi už je nejen zimní zkouškové, ale i několik týdnů nového semestru, ba dokonce i další splněná zkouška. Je to zkrátka pěkně dlouho, co jsem se naposledy ozvala. Zní to trochu jako hloupá výmluva, ale připadá mi, že je teď na všechno nějak málo času. Ne, neomlouvá mě žádná životzachraňující nebo jiná bohulibá činnost. Spíš mám v tomhle ročníku pocit, jako bych lítala mezi více či méně zajímavými možnostmi a novými zážitky, jako by byl čtvrťák jedna taková velká exkurze v muzeu, kde si obdobně jako nadšení návštěvníci procházíme jednotlivá oddělení. Všechny předměty se mi zdají takové "na kukačku", jako když jste na nějaké vyhlídkové plavbě a máte toho stihnout projet co nejvíce, proto vám nezbývá čas na delší zastávky a podrobnější zkoumání okolí.K tomu všemu navrch je tu najednou mnohem více volného času. Skoro jako by nám někdo vrátil přeplatek z prváku - "Tu máš, mediku. Užívej si, možná je to na téhle škole naposledy, co nejsi tak zahlcený prací!" Zní to skvěle, ale.. Není to jen procházka zábavním parkem, ani výlet lodí, což nám spolehlivě připomene pohled na rozvrh zkouškových týdnů. Mimo to přichází pravidelné probuzení v podobě ledové sprchy od lékařů v nemocnici. "Vždyť jste čtvrťáci, to už jste skoro doktoři, už to máte dávno umět!" A vy se jen díváte a marně se snažíte vypátrat, do jaké černé díry to zahučely všechny ty vědomosti, které jste na zkouškách loni nebo předloni měli nabiflované po nekonečných týdnech hrbení se nad učebnicemi. Vybaví se mi vždycky ten film, kde hlavní hrdina užíval takové kouzelné pilulky, které mu mimo jiných dalších vychytávek pomohly uspořádat veškeré informace, jež kdy nabyl tak, aby je mohl okamžitě použít. No pohádka. Myslím, že se to jmenovalo Všemocný.
Začněme ale pěkně po pořádku. Celý leden se nesl ve znamení farmakologie, termín zkoušky už byl prakticky na dosah a všichni jsme se snažili v rekordním čase naházet do hlavy všechny ty bevacizumaby, fondaparinuxy a podobné libůstky. Termíny zkoušky byly vypsány od konce ledna až do posledního pátku těsně před začátkem přednáškového týdne. Míst bylo i přes původní obavy dostatek, největší nával se nahrnul na termíny okolo přelomu ledna a února. Nicméně, jak dny a týdny plynuly a nervozita rostla, plnily se postupně spíš ty nejposlednější.
Jak zkouška probíhá?
Všichni se sejdete v sedm ráno na Ústavu farmakologie na fakultě. Ty, kteří musí psát před zkouškou souhrný test, si odvede paní sekretářka. Test jsem nepsala, proto o něm bohužel nemůžu říct nic bližšího. Od ostatních jsem slyšela, že nebyl nijak strašný, otázky pocházely z testů na praktikách a navíc jste k ústní zkoušce pokračovali bez ohledu na jeho výsledek.
Zkoušející jsou dva - profesor M. a docent Š. Obzvlášť profesor M. je pověstný svým lidským přístupem a snahou studenty nepotopit. I přes nejvyšší akademické vzdělání totiž nejspíš nezapomněl na to, jaké je to být studentem a podle toho se k nám taky chová. Je u něj výhodné začít otázkou, kterou si jste nejvíc jistí, protože zkoušení docela rychle odsýpá a na tu poslední zbyde nejméně času. Docent Š. je o něco obávanějším, hlavně pokud si vytáhnete jeho oblíbený kardiovaskulární systém nebo sympatikus. Ani on však nechce studenty za každou cenu trápit, naopak dává záchranné otázky. Oba dva vyžadují jen znalosti z přednášek a řekla bych, že nebazírují na detailech, ale samozřejmě se mnou může leckdo nesouhlasit. Opravné termíny byly jen dva v posledním týdnu zkouškového období a naprostá většina ročníku složila zkoušku na poprvé. Takže i přesto, že budete v průběhu učení pravděpodobně propadat beznaději a nebudete veřit svým kolegům. kteří už si mohou užívat prázdnin, není to ani zdaleka tak hrozné, jaké to čekáte.
Vím, že sníh už je opravdu stará záležitost, ale chtěla jsem se podělit o krásu, která mi zlepšila ranní vstávání den před zkouškou.
Na učení se budou hodit tak tři týdny. Já jsem si na to vyčlenila možná až zbytečně dlouhou dobu a popravdě v posledním týdnu už jsem záviděla ostatním, že od toho mají pokoj, protože z měsíce nad farmačkou člověku začíná trochu hrabat. Zase byly zkouškové dny klidné, měla jsem dost času pro sebe, na sport a tak, na druhou stranu ten pocit klidu má trochu ukolébávající tendenci.
Co se týká zdrojů, určitě doporučuji přednášky a k nim skripta Obecné farmakologie od docentky Martínkové, které dostanete nejen v knihovně, ale jsou ke stažení také na Moodle. Otázky, ke kterým jsem neměla podklady, jsem vypracovávala z Lincové - je to sice odpuzující bichle, ale nakonec se některé kapitoly četly celkem dobře. Při učení se mně i některým kolegům vyplatilo vypisovat si skupiny léků se zástupci, jen takový jmenný seznam, který se hodil jak k opakování, tak i k rychlému dohledání. Především poslední dny se mi stávalo, že se mi v hlavě vybavil nějaký název, který jsem někdy četla a musela jsem se jít přesvědčit, že opravdu patří do té skupiny, do které si myslím. No, taky jsem googlila neexistující slova, ale tím se nikdo nechlubí... Ještě mě napadají farmakologické kartičky, které si někteří kolegové objednávali - odkaz tady a byli s nimi spokojeni. V rámci úspor jsem se podobné kartičky rozhodla tvořit sama, potíž je v tom, že se k nim stejně málokdy vracím, vytáhla jsem je možná dvakrát v MHD. Nicméně k opakovaní je to fajn pomůcka.
Tak zase příště (a věřím, že brzy)!
J.
J.
Komentáře
Okomentovat