Co dělat o prázdninách před nástupem na medicínu?

Je to tu - mise maturita úspěšně splněna a dopis s radostnou zprávou z děkanátu lékařské fakulty je doma: Byl/a jste přijat/a! Gratuluji vám ke splnění snu. Je před vámi náročné, ale krásné období studia. Třetím rokem se neustále utvrzuji v tom, že právě ten dopis o přijetí odstartoval významnou a šťastnou etapu života. I když se občas (ve vypjatých okamžicích celkem často) ptám, jestli to opravdu bylo správné rozhodnutí, jestli jsem tam, kde bych měla být a jestli to opravdu dokážu. Kolikrát přemítám, jestli to vážně stojí za to. A pokaždé se doberu ke stejnému výsledku: fakt stojí.

Možná se vám v hlavě honí otázka, jak strávit poslední letní prázdniny před nástupem na medicínu. Je třeba se začít učit dopředu? Na co se připravit? Je nutné dělat něco zvláštního než začne škola?

---

Za sebe vám mohu říci: ze všeho nejdůležitější je si dlouhé volno pořádně UŽÍT. Dělejte všechno, co máte rádi, cestujte, podívejte se na svá vysněná místa, buďte s lidmi, které máte rádi. Nezapomeňte pořádně odpočívat a co nejvíc spát. Najděte si brigádu na přilepšení studentského života. Zkuste si dobít baterky, co nejvíc to půjde, abyste z nich mohli čerpat celý první ročník. Nastřádejte si krásné zážitky, ke kterým se budete vracet, až přijdou krušnější okamžiky.

Nechci aby to znělo jako poslední dny před popravou, ale skok do studia není jednoduchý, učení je kvanta a ujetý vlak v počátcích se na konci dohání těžko. V průběhu prvního ročníku budete poznávat nejen chod školy, ale především sami sebe a své limity. Zjistíte, co dokážete při studiu stíhat, kolik času vám zbyde jen na sebe. Je to hodně individuální, někteří se zašijí s knihami a dnem i noci studují, jiní stihájí své koníčky, partnery nebo dokonce i přivýdělky. Tohle všechno ale poznáte až v okamžiku, kdy do toho spadnete.

Než do školy nastoupíte, určitě doporučuji pročíst si stránky školy a medické blogy o vaší lékařské fakultě, abyste si udělali obrázek, jak to bude zhruba probíhat. Pro prváky na LFHK jsem psala článek tady. Pokud někoho ze studentů znáte osobně, přeptejte se ho na to, co vás zajímá. Ale neberte všechno jako hotovou věc, každý jsme jiná osobnost a co může psychicky vyčerpat jednoho, druhého se to nemusí ani dotknout.

Ke konci září se na SISu dozvíte svou studijní skupinu. Podívejte se potom na Facebooku, zda někdo nezaložil vašemu ročníku stránku a seznamte se svými budoucími spolužáky. Určitě využijte i možnost zúčastnit se adaptačního kurzu.

Nemá cenu trápit se učením dopředu. Neseďte nad knihami, věřte mi, sezení si ještě užijete víc než dost. Po nástupu začnete a postupně si na studijní režim budete zvykat. Ze začátku to půjde možná těžko, chvíli potrvá, než se sžijete s odbornou terminologii, která vám bude záhy připadat úplně přirozená. V letním semestru už se budete smát tomu, jak jste se drtili anatomii klíční kosti a mohli si zlámat jazyk, když jste se pokoušeli vyslovit názvy všech tuburkulů, sulků a impresií.

Nejdůležitější je se obrnit a získat především psychickou odolnost. Myslím si, že první ročník je velkou zkouškou toho, jak dokážete zvládat stres. Přijde mi, že se to rok od roku zlepšuje, v prvním ročníku jsem někdy propadala zoufalství a před první zkouškou jsem byla jako uzlíček nervů. Pokud vám tedy můžu něco doporučit, přečtěte si knihy, které vás posilní, jako například Mnich, který prodal své ferrari. Kdo neztratí hlavu, má z poloviny vyhráno. Stačí být v průšvihu jen jednou nohou, druhou nechte pevně na zemi.

Mnoho štěstí.
J.

Sledujte mě také na Facebooku: https://m.facebook.com/Jednounohouvprusvihu/ :-)