Zkouškové versus zdravý rozum

Někdy mám pocit, že právě v ten okamžik, kdy se ozve pomyslný startovní výstřel na počátku zkouškového období, v mozku se náhle aktivuje takové zvláštní kontrolní tlačítko, které dovede přepnout z normálního fungování do módu "zkouškové". Tento mód skrývá mnoho nových funkcí, jež se většinou objevují úplně náhodně a v tu nejnevhodnější dobu. Tyto čerstvě nabité funkce zlepšují například schopnosti prokrastinovat, vymýšlet výmluvy "proč ne teď a proč až zítra" a podporují spánek či chuť k jídlu. Je jich ale mnohem více a možná to je ten důvod, proč o zkouškovém období...

---

... jsme zaujatí ničím.
Zatímco jindy nás leccos nechává chladnými, v průběhu zkouškového se zdá být najednou všechno neuvěřitelně zajímavé. Videa na YouTube, články na Novinkách, pořady v televizi, Facebooková zeď... Ona vlastně i ta obyčejná bílá zeď nad psacím stolem má něco do sebe. Dalo by se na ni dívat hodiny, a to především proto, že sjet očima dolů by znamenalo zase zabořit zrak do unylých a strohých stránek učebnice.

... veříme ve světlejší zítřky.
"To si nevytáhnu."
"Na tohle se přece nikdo nezeptá."
"To nějak okecám."

"Dneska to šlo hůř, ale zítra to bude mnohem lepší. Vstanu brzy a už za dopoledne se naučím nejméně dvacet otázek a večer si zkouknu nový díl oblíbeného seriálu."

... jsme zapáleni i do nejotravnějších činností.
Všemu, co nás na chvíli odtáhne od učení, jsme vděční. A tak se po hlavě vrháme do uklízení, třídění starých sešitů ze střední, do přeorganizovávání složek v počítači a do dalších "naprosto nezbytných" aktivit.

... důvěřujeme čemukoliv.
"Datum zkoušky je patnáctého ledna, takže 1 + 5 + 1 je sedm, sedmička je šťastné číslo - je to jasné, musím jít patnáctého."

"Dneska se mi zdálo o tom, že to neudělám, což prý znamená, že ve skutečnosti to zmáknu."
"Ráno musím vstát pravou nohou, čaj vypít z červeného hrnečku, vzít si šťastnou propisku, talisman..."

... přemýšlíme o smyslu života.
"Vážně je medicína to pravé pro mě? Budu jednou dobrý doktor? Co když ani neprojdu přes tuhle zkoušku? Proč si mám do hlavy cpát tohle všechno, vždyť se to nedá stejně zapamatovat napořád?"

... se sebetrýzníme.
Zkouškové se v lecčem podobá horské dráze - jednou jsi nahoře, podruhé míříš střemhlav dolů. A právě v tom prudkém sjezdu, v době, kdy se den D neúprosně blíží, přicházejí poslední zoufalé snahy. Nejlepším přítelem se stává hrnek o velikosti kastrolu plný kafe a něco pekelně sladkého. Všechno odsouváme "až po zkouškách", čas uvíznul v nějaké zvláštní smyčce, ze které nás osvobodí až zelená fajfka na SISu. A právě v téhle době narazíte na slova jako:

Není nic, co by náladu mohlo zvednout víc.

Mnoho štěstí a pevné nervy u zkoušek.
J.