Třetí díl o anatomii

Třetí a poslední článek o tom, jak se (elegantně) vypořádat s anatomií. Dnešní díl bude plný vypjatých emocí, roztřesených rukou a nočních můr, protože se bude zabývat závěrečnou zkouškou a mimo ní také tipy na studijní materiály. Zkouška z anatomie je na hradecké fakultě nejobsáhlejší zkouškou prvního ročníku. Vzpomínám si, jak nám před maturitou na gymnáziu říkali, že každá zkouška na vysoké škole se bude velmi podobat právě té maturitní. No, myslím si, že moje maturitní zkouška představovala jen ledabyle vymáchaný sáček čaje v mírně vlažné vodě v porovnání s žhavým a silným anatomickým vývarem. Na druhou stranu v tom ale není taková věda, jak se na první pohled může zdát. A ten, kdo vydrží s chladnou hlavou co nejdéle, má zčásti vyhráno.

---

• Zkouška

Zkoušku z anatomie budete skládat během letního zkouškového období. Budete muset pokořit 215 teoretických otázek, které jsou uspořádané v triplety. Trojice otázek už jsou předem dané, vytvořili je sami zkoušející, ale nezveřejňují se. I když se k nim někde pod pultem dostanete, stejně se budete muset naučit celou trojici, protože každá otázka se hodnotí samostatně a nemůžete z ní dostat čtyřku - tedy nezvládnout ji vůbec. Každý triplet obsahuje otázky z různých oblastí anatomie (pohybový systém a topografie + splanchnologie a cévní systém + smysly, CNS a PNS), a to pravděpodobně proto, aby se během zkoušení zmapoval co největší rozsah učiva. Zkouší se na ústavu anatomie v jedné z učeben, už ne jako tomu bylo dřív, kdy zkoušky probíhaly na pitevnách. Než to vypukne, budete čekat na chodbě, dokud si od vás nevyzvednou asistenti indexy a potom už budete postupně přicházet do učebny, kde si vylosujete otázky. Dostanete také desky, v nichž jsou založené všechny vaše testy z anatomie za uplnynulý rok. Na potítku vám budou k dispozici modely kostí, které můžete využít, pokud by vám k otázce pomohly. Také během zkoušení můžete být vyzváni, abyste popsali kostěné struktury, jestliže to souvisí s vaší otázkou. Doporučuji si na potítku nachystat co nejvíce nákresů hlavně k topografickým otázkám, lépe se zorientujete a dáte najevo, že si to, o čem mluvíte, dokážete představit. Anatomii zkouší paní docentka S., která vede většinu přednášek a podle toho, co jsem slyšela, umí být docela přísná a někdy i dost drsná, pokud vás nachytá na základní neznalosti. Pan doktor K. je prý spíše nemluvný, v klidu vás vyslechne a zdá se, že mu záleží i na způsobu vašeho vyjadřování. Posledním zkoušejícím je doktor H., ten si zakladá hlavně na logickém uvažování a dobré prostorové představivosti. U žádného ze zkoušejících neprojde pokus o vymyšlení svých vlastních definic a pojmenování, pamatuji si, že na to často paní docentka na přednáškách kladla důraz - zkrátka, ať se nepokoušíme něco natipovat nebo jak se říká "okecat".

• Jak jsem se učila?

Na zkoušku jsem se připravovala něco přes tři týdny. Podle mě právě u anatomie platí, že čím více času máte k dispozici, tím lépe. Na každý den jsem měla naplánováno deset otázek. Neřídila jsem se pořadím otázek v seznamu, kombinovala jsem je, pokud to šlo, spíš podle topografických celků. Taky jsem se snažila vzít si pár zažitějších a k nim ty starší, třeba ze začátku zimního semestru, abych se nedostala do skluzu (i když jsem se tam stejně dostala), protože na ty bylo potřeba mnohem víc času. Topografické otázky, ač jsem z nich měla zpočátku strach, se mi učily nakonec nejlépe, bylo to takové opakování všeho, co jsem se učila zvlášť a spousta informací mi konečně dávala větší smysl.

Během učení jsem si všechno, co šlo, kreslila a přetvářela do schematických obrázků. Když jsem si obrázek přemalovala po svém, mnohem líp se mi zapamatoval a byla jsem schopná si ho potom vybavit. Skvělá schémata jsem našla například tady. Pro zapamatování začátku a úponu svalů se mi osvědčila tvorba kartiček.
Největší stres na mě padl asi týden před zkouškou. Nedokážu vysvětlit proč, ale najednou mě znervóznila představa, že už mi zbývá posledních sedm dní a já mám před sebou ještě takovou spoustu učení. Kvůli svému přecitlivělému hypothalamu, který se tak snadno podřídí limbickému systému, se mnou stres někdy umí pěkně zamávat a většinou se to projevuje tím, že nemůžu pořádně jíst a špatně spím. Měla jsem strach, abych všechno stihla. Nejvíc mě uklidňovalo zasmát se svému vlastními vyšilování a trochu se v duchu nakopnout, abych zbytečně neztrácela čas fňukáním.

• Knihy

Povinnou literaturu si můžete na celý školní rok vypůjčit v lékařské knihovně, kterou najdete v budově Na Hradě. Roční poplatek činí 250 Kč a zbaví vás starostí se sháněním veškeré literatury, protože některé knihy se už jinak než z druhé ruky sehnat nedají. Knihy si u sebe můžete nechat až do konce září, pokud by vás čekaly opravné termíny zkoušek. Jinak jste povinni vrátit je hned po úspěšném zdolání příslušné zkoušky. Do prvního ročínku pro vás bude připravena pěkná hromada, proto si na ně s sebou vezměte nějaké pořádné zavazadlo. Knihy bývají k vyzvednutí během září a kdo dřív přijde, případně kdo dřív na zápisu zaplatí poplatek, ten má větší jistotu, že se k němu dostane skutečně kompletní výčet knih a ještě někdy i v zachovalejším stavu.

Nejznámější a nejpoužívanější učebnicí je trojdílná Anatomie od profesora Radomíra Čiháka, která zůstavá podle mě dosud nenahraditelná. Pro mě to byl nejhlavnější zdroj, který jsem doplňovala anatomickým atlasem. Není divu, že se v takovém množství odborného textu může objevit chyba, ale dejte si na ně pozor. Pamatuji si na překlepy hlavně ve třetím díle, např. u denní produkce likvoru anebo známá a na praktikách probíráná - průběh n. saphenus, který ve výši tuberositas tibiae proráží nikoliv lamina vastoadductoria, ale fascii cruris a dostává se do podkoží, protože se jedná o senzitivní nerv.

I přesto, že se jedná pravděpodobně o doporučenou literaturu, přiznám se, že jsem Anatomický obrazový slovník od autora Heinza Feneise otevřela jen jednou. Hodí se například na pohybový systém, protože právě u svalů je nejdůležitější znát základní osnovu - název, začátek, úpon, funkce a intervace. Také mízní systém je tu prakticky zpracovaný, tam vás zase bude nejvíce zajímat rozdělení do skupin, tributární oblast a odtok. Každá dvoustrana je uspořádaná tak, že vlevo jsou sepsaná všechna hesla a popisy, vpravo jsou očíslované černobílé obrázky. Výhodou je, že pokud si koupíte vlastní slovník, můžete si obrázky vybarvit a doplnit podle svého. Je to výrazně menší investice než nákup učebnic Anatomie.

Obě učebnice jsme si mohli ve škole zakoupit za výhodnější cenu než v obchodě. Nejsou totiž součástí knih, které dostanete jako výbavu do prvního ročníku v knihovně. Paní docentka S. pro nás vyjednala slevu, která byla původně stanovena jen na první dva dny přednáškového týdne, kdy je nalevo od hlaního vchodu v aule stánek s učebnicemi. Doporučena nám byla hlavně učebnice 4a. Centrální nervový systém, protože je tu CNS zpracovaný stručnějí a hlavně přehledněji než v Čihákově Anatomii 3. Druhá skripta 4b. Periferní nervový systém, smyslové orgány a kůže jsem využila hlavně na smysly. Z obou učebnic se učí opravdu dobře, i černobílé obrázky jsou tu skvělé.

K naučení nervového systému v letním semestru vám ale úplně bohatě poslouží skripta Neuroanatomie od autorů z hradeckého anatomického ústavu. Jednotlivé kapitoly jsou seřazené podle témat praktik, což je obrovská výhoda oproti učebnici Anatomie 3, která je rozčleněná a zorganizovaná úplně jinak a velmi těžko se v ní orientuje. Tam byla dána přednost uspořádání ve schématu - zevní popis stavby makroskopicky u všech struktur CNS, potom mikroskopicky a nakonec funkce. Takže pokud se připravujete například na praktikum Mozkový kmen, budete neustále přelistovávat, abyste se dozvěděli všechno, co potřebujete. Navíc ve skriptech je vybrané to, co je pro nás nejpodstatnější a co je nezbytné znát. Pokud vás bude neuroanatomie bavit a zbyde vám čas, můžete ještě otevřít další učebnice, případně si do skript další informace dopsat. Tato skripta existují v elektronické formě na Moodle, také jako e-kniha, ale pokud nedáte ránu bez tištěné verze (jako já), můžete si je nechat vytisknout a svázat ve Studentském centru ASM na kolejích Na Kotli. Výhodou kurzu Neuroanatomie na Moodle jsou také cvičné testy, které určitě doporučuji jako trénink. Při přípravě na zápočtový test můžete využít i souhrnné opakování.

Atlas anatomie člověka od R. D. Sinělnikova je také součástí hromádky, kterou si odnesete z lékařské knihovny. Jiný atlas jsem ani nesháněla, protože tento mi plně vyhovoval, je plný velkých barevných obrazů v různých pohledech a řezech. Škoda, že už knihy nejsou dochované v úplně dobrém stavu, nicméně i tak určitě poslouží. Klasická učebnice vám neposkytne tolik obrázků, díky kterým si budete moci vše lépe představit. Ke klasickému malovanému atlasu ještě doporučuji nahlédnout i do fotografického, případně si najít fotografie z pitevny, protože vám to naskytne zase nový a skutečnější pohled na věc.

Domnívám se, že Přehled topografické anatomie od profesora Jaroslava Kose je asi nejlepší učebnicí topografie, co se dá sehnat. Starší vydání ve formě skript dostanete v knihovně, ale vzpomínám si, že se určitě nedostalo na každého, proto se vyplatí zajít si pro knihy co nejdřív, případně být mezi prvními na čekací listině po zaplacení ročního poplatku. Knihu si můžete také zapůjčit na dva měsíce i ve volném vyběru. Případně se dá sehnat v knihkupectví za méně než 200 Kč a myslím si, že se vám v knihovničce určitě neztratí.

Topografii jsem se ale učila převážně z elektronického kurzu na Moodle. Každé téma je zpracované ve formě textového dokumentu i prezentace s fotografiemi z pitevny. Na závěr si můžete ještě na zopakování vyplnit test. Text je sepsaný stručně, snadno se mi z něho učilo. Pokud to budete zvládat už během zimního semestru, doporučuji do tohoto kurzu nebo do učebnice nahlédnout. Čím dřív se vám začnou informace spojovat, tím lépe.

Šťastnou ruku a pevné nervy na zkoušku!

Medička Jozefína