Druhý díl o anatomii

V dalším díle o anatomii se tentokrát rozepíšu o zápočtových povinnostech jak za zimní, tak za letní semestr. Podmínky pro získání zápočtu se napříč studijními skupinami neliší tolik, jako u histologie, protože zadání velkých zápočtových testů je pro všechny studenty totožné. Kromě klasického písemneho zadání teoretických testů ze splanchnologie a neuroanatomie existuje na hradecké fakultě také známá specialita a tou je obávaný praporkový test, který je jedním z prvních zkoušek odvahy v prvním ročníku. Letní semestr s sebou zase přinese očekáváné pitvy, s nimiž přichází také přezkoušení a sepsání pitevní eseje. Mimo to je tu pravidelná dávka mikrotestů a zkoušení. Zkrátka pro dosažení kýženého podpisu v indexu je toho víc než dost.

---

1. Mikrotesty

Jak už jsem se zmiňovala v prvním díle, mikrotesty se píší na začátku každého praktického cvičení a prověřují znalost aktuálně probíráné látky. Známky z mikrotestu vám budou asistenti zasílat na skupinový email, který si na začátku roku založíte a bude sloužit pro usnadnění komunikace mezi vámi a vyučujícími. Pro udělení zápočtu musíte z minimálně šedesáti procent mikrotestů získat lepší známku než 4. Pokud by se vám to nepodařilo, máte možnost napsat si opravu ve formě testu, který bude obsahovat vždy jednu otázku z každého mikrotestu. Jestli se nemýlím, můžete se účastnit dvou opravných termínů. Ale myslím si, že právě zvládnutí mikrotestů je asi nejméně náročná podmínka k získání zápočtu. Známky z mikrotestů hrají na konci zimního semestru roli ve výběru vašeho pitevního regia. Kdo dosáhne nejlepší průměrné známky ze všech mikrotestů, bude si moci regio vybrat přednostně. Asistent, který povede vaše praktika a bude vám také opravovat testy, vytvoří na konci obou semestrů jmenný seznam uspořádáný právě podle výsledků nejen z mikrotestů, ale i zkoušení na praktikách.

2. Zkoušení

Na praktickém cvičení vás může asistent také ústně přezkoušet. Záleží na něm, jak zkoušení bude probíhat, zda se bude dotazovat pouze na téma dnešního praktika, nebo se rozhodne zabřednout i do starší látky. Můžete být zkoušeni před vaší skupinou nebo samostatně bez obecenstva, případně budete třeba muset něco nakreslit nebo ukázat a popsat na preparátu apod. K tomu vám více řekne na prvním praktickém cvičení váš asistent. Výhodu v ústním zkoušení vidím asi hlavně v tom, že si natrénujete mluvení před vyučujícími případně i před spolužáky a zbavíte se studu, což by se mohlo hodit u závěrečné zkoušky.

3. Praporkový test

Prvním zápočtovým testem z anatomie bude právě praporkový test, který vás bude čekat někdy na konci listopadu, ale uslyšíte o něm nesčetněkrát už dlouho dopředu. Obsahem testu je celý pohybový systém, tedy kosti, klouby, ligamenta, svaly, cévy a nervy končetin, k tomu nesmím zapomenout také na variace a anomálie skeletu. Na Moodle najdete prezentace, které se hodí při přípravě k testu, dostanete se tam přes odkaz na Samostudium:

Jedná se o prezentace s fotografiemi variací skeletu nejen z anatomického muzea:

Test probíhá na pitevně a je náplní jednoho z praktických cvičení. Vaším úkolem bude za určený časový limit projít pěti stanovišti, kde budete muset rozpoznat struktury opatřené vlaječkou. Na každé stanoviště, na kterém vás bude čekat vždy pět praporků budete mít minutu a deset vteřin. Poté zazvoní budík a vy se budete muset urychleně přesunout k dalšímu stanovišti. Na prvním pitevním stole bude připravené celé tělo, na druhém a třetím stole izolované preparáty končetin, hlavy, pánve apod., na posledním stole vás bude čekat identifikace kostěných struktur včetně variací, případně budete muset určit obsah otvoru nebo kanálu v lebce. Páté stanoviště prověří vaší orientaci na RTG snímcích. Před začátkem testu se shromáždíte ve třídě, kde vás ještě asistenti seznámí s detailnějšími pravidly. Ve skupinách po pěti budete postupně opouštět třídu a čekat u dveří pitevny na zazvonění budíku, který je signálem pro vystartování. Na papír s předtištěnými očíslovanými řádky budete psát latinsky celý název anatomické struktury označené praporkem. I když se čas zdál nepředstavitelně krátký, měla jsem ještě chvilku i na překontrolování, takže se to určitě stihnout dá. Test patří mezi asi nejvíce stresující zážitky prvního ročníku, představuje zkoušku hlavně vaší psychiky. Na druhou stranu svou náročností rozhodně nedostahuje na další zápočtové testy z anatomie, které vás budou ještě čekat. Na přípravu jsem nejvíce využila fotografický atlas Anatomie člověka od Yokochiho, který se dá sehnat v lékařské knihovně, ale je i ke stažení na internetu ve formátu pdf.

Je plný fotografií precizně vypreparovaných preparátů s popisky, proto je autentičnější než klasická učebnice, což je pro praporkový test výhodné. Jako trénink doporučuji vybrat si fotografii a co nejrychleji se snažit popsat očíslované struktury, správnost svých odpovědí si potom v legendě můžete ověřit a poučit se z vlastních chyb. Mnohdy jsou ale na fotografiích zachyceny tak detailní a drobné větvičky nervů a cév, které na školních preparátech zachované určitě nebudou, takže se netrapte, pokud se vám v nich nebude dařit perfektně orientovat. Poslední praktikum před samotným testem jsme ještě měli možnost využít k zopakování, k dispozici jsme měli nejpoužívanější preparáty, které se v testu často objevují, takže tuto šanci určitě maximálně využijte. Na test máte jako obvykle tři pokusy, jeden řádný a dva opravné.

4. Zápočtový test ze splanchnologie neboli "GITko"

Tento zápočtový test přichází na řadu po Vánocích, druhý týden po nástupu do školy v novém roce. Je to pravděpodobně nejrozsáhlejší test z celého prvního ročníku, protože zahrnuje všechny orgánové soustavy kromě močového a pohlavního systému, dále krevní i mízní cévy celého těla. Skládá se asi z třiceti otázek nejčastěji s otevřenými odpověďmi, ale obsahuje také otázky mnohočetného výběru, popisy obrázků a vytvoření vlastního nákresu. Na test budete mít vyhrazených asi třicet minut. Minimálně musíte získat šedesát procent, abyste testem prošli. Test psal celý první ročník najednou, podle skupin jsme byli rozděleni do dvou místností, do velké přednáškové místnosti a do jedné z menších poslucháren. Na test jsem se učila z Čihákovy Anatomie 2 a 3, dále z Atlasu anatomie člověka od Sinělnikova, schémata a obrázky jsem hledala většinou na internetu a překreslovala si je do sešitu, který jsem nakonec popsala a pomalovala úplně celý, protože tím se mi učivo nejlépe vrylo do paměti. Na test jsem se připravovala týden. Pro naučení látky z jednoho praktika jsem si vždy vyhradila jeden den, srdce jsem si předtím ještě opakovala během Vánoc. Látku na dvě lednová praktika už jsem měla přes Vánoce zažitou, proto už jsem se k ní během toho týdne nevracela. Vždycky jsem si celou kapitolu přečetla v učebnici, kreslila si obrázky a večer to znovu celé zopakovala ještě jednou. Co se týká nákresů, vzpomínám si, že se po nás vyžadovalo umět nakreslit například schéma extraglosálních svalů, facies visceralis jater, cévní zásobení žaludku, topografický vztah žaludku k ostatním orgánům, hlavní mízní kmeny, extrahepatální žlučové cesty, topografické rozdělení břicha na krajiny, aortální oblouk s odstupy, Willisův okruh apod. K dýchacímu systému najdete schémata v mém článku.

5. Pitvy

V letním semestru bude náplní jednoho praktika týdně topografická pitva. Vaší skupině bude přidělené nedotčené tělo, na kterém bude během celého semestru pracovat. Zároveň každý student dostane své vlastní malé regio na již téměr vypitvaném těle, případně na izolovaných preparátech končetin nebo orgánů. O tomto regiu potom napíše pitevní esej. Esej by měla být psaná na počítači a mezi náležitosti, které by měla obsahovat patří teoretická část, v níž popíšete dané regio obecně, případně zdůrazníte klinické využití a zaměřit se můžete také na různé variace. Důležitější je ale část praktická, v které se budete věnovat vaší vlastní práci, popíšete regio ještě před započetím vaší pitvy, obhájíte vámi zvolený způsob práce a závěrem objasníte, co vaše práce přinesla a kam se bude po zbytek semestru ubírat. Esej totiž odevzdávate už během dubna. K eseji musíte také připojit vlastnoručně namalovaný obrázek s popisem.

Každá skupina bude rozdělená na dvě poloviny A a B, zatímco skupina A bude pitvat kadáver, členové skupiny B se budou věnovat svému regiu a po přestávce se vystřídáte. Zároveň budete v rámci obou podskupin rozděleni do pracovních dvojic podle oblasti těla (tzv. velkého regia), kterou na kadáveru budete pitvat. Výběr "velkého" regia probíhá na konci zímního zkouškového období a jak bylo výše řečeno, bere se ohled na výsledky mikrotestů dosažených během zimního semestru. Vybírat budete mezi hlavou a krkem, hrudníkem, břichem, horní nebo dolní končetinou. Vaše malé regio bude s tím velkým také souviset, pokud pitváte nohu, nedostanete jako malé regio např. plíce. Malé regio si budete volit na prvních pitvách, kde se také dozvíte o bezpečnosti práce a podrobněji o průběhu cvičení. Na pitvy si musíte opatřit pitevní náčiní, a to držátko na čepelky č. 4, anatomickou pinzetu a čepelky č. 22 nebo 24.

Jako přípravu na pitvy mi nejvíce vyhovoval elektronický kurz topografické anatomie na Moodle, důkladně prostudovat byste měli především vaše regio, abyste měli přehled během pitvy a věděli, na jaké struktury můžete v dané vrstvě narazit a na co si dát pozor. Další vhodná literatura je Topografická anatomie od Kose a Základy anatomie 5: Anatomie krajin těla od Miloše Grima a Rastislava Drugy. Znalost vašeho regia prověří popitevní zkoušení, které probíhá na posledním pitevním praktiku. Hodnoceni budete nejen za teoretickou znalost, ale také za orientaci na kadáveru, přičemž to nemusí být tělo, které pitvala vaše skupina. Zkoušející vás může vyzvat abyste popsali např. orgán nebo zkrátka část vašeho regia, bude po vás chtít poznat konkrétní útvary a může se také dotázat na základní věci z ostatních částí těla. Poptejte se proto kolegů na případné zajímavosti nebo variace, na které během pitvání narazili.

6. Zápočtový test z urogenitálního systému a neuroanatomie neboli "CNSko"

Poslední zápočtový test v letním semestru budete psát v průběhu května. Jeho obsahem budou poslední dvě témata ze splanchnologie, tedy močový a pohlavní systém a k tomu celá neuroanatomie. Obdobně jako u "GITka" je to třicet otázek na zhruba třicet minut, přičemž formát otázek se také neliší. I přesto, že je tento test zaměřený hlavně na nervový systém, nezapomínejte na splanchnologii, otázek na ni je opravdu nezanedbatelné množství. Neuroanatomii jsem se učila hlavně ze skript, které dává naše fakulta k dispozici na Moodle. Kapitoly jsou tam uspořádané podle témat praktik a zahrnují vše potřebné včetně obrázků. Skripta jsem kombinovala s učebnicí Anatomie 3 a ještě se Základy anatomie 4a: Centrální nervový systém od M. Grima a R. Drugy. Na "CNSko" jsem se učila pět dní opravdu od rána do noci, ale vyplatilo se to. Hodně vám pomůže se poctivě připravovat už na praktika, tím že budete psát v letním semestru jen jeden mikrotest týdně, budete mít více času do látky proniknout. Test prověří také vaše logické přemýšlení, proto se snažte během učení hledat souvislosti, propojovat informace a také si určitě snažte co nejvíce kreslit schémata. K hlavovému parasympatiku jsem vytvořila nákresy, které najdete v mém článku. Jak na "GITko", tak na "CNSko" budete mít jeden řádný termín a dva opravné, kdy poslední pokusy probíhají až na konci srpna.

Hodně štěsí a děkuji, že jste dočetli až sem!

Medička Jozefína