O předmětu histologie a embryologie - díl třetí

Třetí díl o histologii a embryologii je po delší pauze tady a zabývá se zkouškou a literaturou pro přípravu na ni. Zkoušku z histologie budete skládat během letního zkouškového období společně s anatomií. Pokud budete mít splněné všechny zápočty, budete si moci zkouškové období naplánovat tak, abyste se stihli připravit na obě zkoušky. A bude záležet na vás, na kterou z nich půjdete jako první. Rozhodovala jsem se hlavně podle toho, z jakého předmětu se mi zdají informace takové "nejčerstvější", abych alespoň nějak zúročila předchozí učení na zápočtové testy.

---

• Zkouška

Zkouška z histologie se skládá ze dvou části - praktické a teoretické. V den zkoušky se nejprve shromáždíte na chodbě před praktikárnou a vyčkáte, dokud asistenti nezavolají první odvážlivce. I když je to slavnostní událost, nezapomeňte na přezůvky nebo si vypůjčte igelitové návleky. Až vejdete dovnitř budete si tahat teoretické otázky ze tří okruhů - obecná histologie, mikroskopická anatomie a embryologie. Vámi vybrané otázky se zapíšou na takovou kartičku s vaším jménem, aby potom asistent vybral preparát, který nijak nesouvisí s otázkami - nedostanete tedy preparát brzlíku a otázku z imunitního systému. Poté se posadíte k mikroskopu a dostanete tři preparáty, z nichž alespoň dva musíte diagnostikovat a vysvětlit hlavní znaky, kterými podložíte své rozhodnutí. Na rozpoznání máte zhruba deset minut, ale může se to protáhnout, pokud budou všichni asistenti právě zkoušet. Během tohoto času už si můžete psát na volné papíry připravu, ať už k teorii nebo k preparátům. Pokud poznáte všechny tři preparáty, můžete si vybrat dva, které se budou podrobně zkoušet. Asistent vám bude na křížek v mikroskopu nastavovat různé struktury a vy je musíte poznat, případně i nějak teoreticky popsat a odpovídat na otázky (např. poznáte mazovou žlázku a asistent se bude ptát na to, co produkuje, jaká je u mazové žlázy extruze a co to znamená, jaké typy mazových žláz existují a zdá jsou jejich součásti myoepitelové buňky, u endokrinních orgánů se můžou podrobněji ptát na vylučované hormony a jejich funkci, nebo budou chtít popsat specifický epitel atd.). Pan doktor Mr. se u preparátů z nervového systému nejčastěji a dopodrobna ptá na všechny bariéry (hematoencefalická, hematolikvorová, likvorencefalická apod.). Určitě se na ně zaměřte, hlavně na to, co vlastně tu bariéru tvoří, co je už jen pomocný mechanismus, na jakém principu fungují a především kde všude se s nimi setkáme (tam vám pomůžou znalosti z neuroanatomie). Může padnout i otázka na barvení preparátu, pokud to nebude klasický hematoxylin-eozin. Za každý preparát dostanete známku, která se pak podílí na té výsledné společně s teorií. Teoretická část už neprobíhá na praktikárně, paní sekretářka vás nejdřív zavede do své kanceláře, kde budete čekat, až se uvolní místo u jednoho ze zkoušejících. Teorii zkouší pan profesor M., o němž jsem slyšela, že vás nechá v klidu a bez přerušování mluvit. Až skončíte, zeptá se na doplňující otázky buď k tématu nebo mnohdy i mimo něj, a to nejčastěji na imunohistochemické metody, proto je nevynechávejte, může vám to u zkoušky pomoci. Druhým zkoušejícím je paní docentka Ma., u níž probíhá zkoušení spíš formou dialogu. Bude pokládat otázky, aby zjistila, jestli otázce opravdu rozumíte. Často se dotazuje na vzhled a uspořádání buněk/vláken/jader apod., proto doporučuji nastudovat 3D rekonstrukce, abyste si mohli všechno snadněji představit. Z vaší přípravy tady nevyužijete tolik samotný text, jako nákresy, které paní docentka oceňuje. Během diskuze se můžete dostat i mimo rozsah vaší otázky a nemáte příliš možností stočit rozhovor k problematice, která vám jde nejlíp, což se každému nemusí zamlouvat.

Za sebe můžu říct, že zkouška z histologie byla příjemná. Zkoušející se chovali mile a s pochopením, nebazírovali na žádném slovíčkaření, ani se nesnažili nikoho zbytečně vystresovat.

• Učení se na zkoušku

Na zkoušku z histologie jsem se učila asi sedmnáct dní. Naplánovala jsem si to tak, aby mi zbyl den nebo dva na zopakování, což jsem využila hlavně na histologické techniky, které se mi špatně pamatovaly. Jako stěžejní materiál jsem používala podklady k přednáškám a učebnici Základy histologie od Junqueiry, která mi vyhovovala ze všech knih úplně nejvíc. Hlavně proto, že se nerozcházela s přednáškami a informace v ní byly podány podobným způsobem, na který jsem si zvykla na praktikách. Zmínila jsem se o ní v článku Jak nezmrznout.

Nejdřív jsem si látku přečetla v učebnici, ucelený text mi přijde snadnější na pochopení. Vypsala jsem si do přednášek, co mě zaujalo a potom už se učila jen z nich. Snažila jsem si vždycky vybrat na den otázky jak ze zimního, tak i letního semestru, které mi už nezabraly tolik času, protože jsem si je už opakovala na závěrečný test (viz druhý díl). Doporučuji si při učení hodně kreslit, to mi pomohlo nejvíc u cytologie a u otázek ohledně krve. Mimochodem, pro takové zjednodušené vysvětlení proteosyntézy doporučuji zhlédnout toto video.

• Další literatura

Oldřich Nečas a kolektiv: Obecná biologie

Tuto učebnici dostanete před začátkem letního semestru jako povinnou literaturu k biologii, ale může se vám hodit i k přípravě na zkoušku z histologie, a to hlavně na cytologii. Učila jsem se z ní skoro ke všem cytologickým otázkám, např. principy biomembrán, specializace buněčného povrchu, způsob přijímání a vylučování látek buňkou apod. Obecná biologie je podle mě dobře srozumitelná a čtivá, navíc ji nemusíte shánět, protože ji tak jako tak domů dostanete.

Tyto učebnice dostanete v lékařské knihovně jako povinnou nebo doporučenou literaturu pro histologii:

Jindřich Martínek, Zdeněk Vacek: Histologický atlas

Atlas se vám bude hodit vždycky, obsahuje krásné a ostré snímky, které bohužel v takové kvalitní podobě v mikroskopu nejspíš neuvidíte. Využijete ho pro nastudování všeho, co byste v preparátu měli vidět. Jen tu nenajdete všechny preparáty ze seznamu k závěrečné zkoušce, potom doporučuji stránky Histology Guide.

Konrádová Václava, Uhlík Jiří, Vajner Luděk: Funkční histologie

Tuto učebnici jsem použila jen pakrát ze začátku zimního semestru, později jsme ji už neotevřela. Někdo na ni nedá dopustit, slyšela jsem, že je tu docela dobře vysvětlená cytologie, ovšem některé informace mohou být už zastaralé. Vzhledem k tomu, že jsem se učila z Obecné histologie, tak už jsem další učebnici nepotřebovala. Myslím, že stačí najít si jen jednu učebnici, která vám vyhovuje nejvíc, ať se zbytečně neztrácíte v hromadě knižních zdrojů, protože každá učebnice je uspořádáná jinak.

Zdeněk Vacek: Embryologie

Z učebnice embryologie jsem nejvíce využila kapitolu o vývoji cévního systému, který se mi z přednášky neučil dobře. Jinak jsem ji otevírala už jen doplňkově, protože přednášky z embryologie jsou sepsané důkladně a dostatečně podrobně. Určitě se ale bude hodit na obrázky, a to jak do zápočtových testů, tak ke zkoušce, kde budete muset některé z nich umět sami nakreslit.

Mnoho štěstí u zkoušky.

Medička Jozefína