Jak nezmrznout

Byla jednou jedna lékařská fakulta v Hradci Králové. A v té fakultě, přesněji řečeno na ústavu histologie a embryologie, žil byl jeden pan doktor Mr. Ale nebyl to ledajaký doktor. Svým dlouholetým působením na fakultě se totiž stal legendou a jak to tak už u legend bývá, kolovalo o něm mezi studenty tolik barvitých historek, že by se z nich dala sepsat obstojná kniha. Jedni vypráví o jeho dobrotě, smilování a laskavém srdci, další se svěřují, že je po nocích jako děsivá můra svým přezkoušením za zimní semestr straší, jiní se naopak dušují, že na vlastní oči viděli, jak s chladnou tváří ze studentů kostky ledu tvoří a ty si potom hází do své živé vody, aby byla správně vychlazená. Ať už je to tak nebo tak, podělím se s vámi o 5 čar a kouzel, díky nimž budete proti jeho nadpřírozeným schopnostem obrněni. Směle do dalšího čtení...



1. Nevěřte úplně všem "zaručeně pravdivým" historkám

Pravděpodobně si každý den vyslechnete spoustu vyprávění o zkoušení, testech, o problémech s asistenty nebo o tipech na nejrůznější studijní materiály. Často to bývají velmi užitečné informace, které byste se jinak nedozvěděli. Ale také se setkáte s neuvěřitelnými historkami, jež vás mohou zbytečně vystresovat, např. "Řekl/a jsem úplně všechno a stejně mi to nedal/a." nebo "Prý to umím až moc." a také "U něj/ní to nikdo neudělá, to se prostě nedá." Nenechte se zbytečně vyvést z míry. Samozřejmě, jak se říká, na každém šprochu je pravdy trochu, ale nemusíte uvěřit všemu, co uslyšíte, protože všechny tyto historky už kolují přes několikátou osobu, každý si něco přidá, něco ubere a i sám hlavní vypravěč si skutečnost může s klidem poupravit. O dr. Mr. a jeho zkoušení, hodnocení i vysokých nárocích toho koluje opravdu hodně. Pravdou je, že nikomu nedá nic zadarmo, vyžaduje perfektní znalost a orientaci v látce. Ale je to jinak velmi příjemný a milý člověk, který nikdy nezvyšuje hlas nebo neuráží, ke každému se chová uctivě a všem se snaží vyjít vstříc. Látku vysvětluje s obrovským zanícením a výklad prokládá vtipnými přirovnáními a pomůckami pro snadnější zapamatování (např. myelinizovaný nerv na příčném průřezu vypadá jako tvarohové koláčky s rozinkami). Pokud vidí zájem a píli, nemá důvod vám zatopit.

2. Učte se poctivě

Na každém praktiku se píše test - pět minut na pět otázek. Máte na výběr z více možností, správná je obvykle jedna a více, i když se mi parkrát stalo, že ani jedna z nich nebyla úplně přesná. Tyto testy jsou náročné nejen kvůli krátkému časovému limitu, ale hlavně proto, že musíte bedlivě pročítat každou odpověď, je to většinou pěkné slovíčkaření. Možná se doslechnete, že nemá smysl se na praktika nějak zvlášť připravovat, protože jeho hodnocení je jako loterie. Podle mě tomu tak není. Určitě se vyplatí se na každé praktikum naučit, a to nejen kvůli získání toho pověstného pluska. Pokud budete připraveni, bude pro vás praktikum mnohem přínosnější, budete se orientovat v preparátu a jen prohloubíte svoje znalosti. Doporučuji učit se hlavně z přednášek a doplňovat z učebnice. To se bude hodit hlavně v zimním semestru, kdy jsou přednášky sepsané hodně stručně. Nejvíc se mi osvědčila (hlavně ke zkoušce) učebnice Základy histologie od Juncqueiry. Originál je barevný, české vydání bohužel černobílé (je to škoda, protože obrázky a schémata pak nejsou úplně přehledné), proto jsem nakonec kombinovala obojí.



Existují i sepsané výklady z praktik dr. Mr., k nimž se dostanete přes starší spolužáky, není to totiž úplně oficiální studijní materiál. Využila jsem je nejvíce v zimním semestru, kdy jsem se snažila (vzhledem ke dvěma miktrotestům z anatomie týdně) ušetřit čas a naučit se toho co nejvíc za co nejméně času (i když to asi děláme všichni pořád). Někteří se učí pouze z těchto výkladů, já z vlastní zkušenosti doporučuji hlavně přednášky. A teprve potom doplnit z těchto výkladů a učebnice.

3. Zkuste být nadšení

Nebo se to alespoň pokuste předstírat. Samozřejmě, že histologie nemusí být pro každého zrovna ten nejzajímavější a nejpoutavější předmět, ale svou případnou nechuť nedávejte nijak zvlášť najevo. Znalosti z tohoto předmětu bychom měli využít v dalších ročnících, proto se vyplatí věnovat se mu důkladně už teď. Velkou výhodu budete mít, pokud vás histologie bude bavit. Na praktiku se nebojte zeptat, pokud je vám něco nejasné, ať už u preparátu nebo v přednáškách. Jestliže najdete dostatek času, zkuste podklady k přednáškám projít několikrát a hledejte souvislosti, zkrátka se v tom trošku pohrabejte a případné nesrovnalosti si poznamenejte, na praktiku potom můžete vznést dotaz. Má to několik výhod - ukážete, že nad látkou přemýšlite a skutečně jste se připravovali a taky si v látce uděláte svůj přehled. Ale radši se vyhněte dotazům tipu "chci se na něco zeptat, abych na sebe upozornil/a, tak jsem si tu něco přečetl/a a celou větu převedu do otázky". Pan dr. Mr. to pozná.

4. Snažte se vzbudit co nejlepší dojem

To není žádný převratný objev, platí to asi vždycky a všude, že se snažíme působit na ostatní kolem sebe příjemně. Určitě nebude na škodu, když pana dr. Mr. budete slušně zdravit, podržíte mu dveře, až ho potkáte na chodbě, nebo mu popřejete dobrou chuť až si ponese v rendlíčkách oběd.

5. Zapisujte si

Na prvních praktikách si budete v učebně vybírat místo, kde budete sedět celý první ročník. Doporučuji vybrat si místo co nejvíc vpředu, protože v prvních lavicích nejlépe uslyšíte a nebude váš nic rozptylovat, takže snadněji udržíte pozornost. Vyplatí se dělat si poznámky hlavně až se budete věnovat jednotlivým preparátům, protože v preparátovém testu je základem úspěchu nejen správná diagnóza, ale také bezchybný popis. Dr. Mr. někdy vyžaduje až doslovné citace, proto ho bedlivě poslouchejte a zapisujte, a to i v případě, kdy poznámku jen potichu zamumlá a dodá, že se vás na tohle určitě nikdo nezeptá a není to nijak důležité.

Hodně štěstí, vy to zvládnete!
Medička Jozefína

Komentáře

Oblíbené příspěvky